Smutnění
Smutnění
Z rozbitých střepů se láska neslepí
Možná se pletu, ale kdo to jistě ví?
Nelze už smýt Tvou vůní z mého těla
Tichý je byt a v něm duše osamělá.
Marná jsou přání, stejně jak kdyby
všechno je k mání hlavně pak sliby.
Ztrácím svůj nárok na Tebe celou
možná, že za rok budeš míň chtěnou.
Život Tě vzal, byla si darem
teď platím daň za průchod rájem.
Marné jsou noci, stejně jak dny
stále v Tvé moci utápím sny.
Možná se pletu, ale kdo to jistě ví?
Nelze už smýt Tvou vůní z mého těla
Tichý je byt a v něm duše osamělá.
Marná jsou přání, stejně jak kdyby
všechno je k mání hlavně pak sliby.
Ztrácím svůj nárok na Tebe celou
možná, že za rok budeš míň chtěnou.
Život Tě vzal, byla si darem
teď platím daň za průchod rájem.
Marné jsou noci, stejně jak dny
stále v Tvé moci utápím sny.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
tolik síly v jedné básničce a tolik pravdy v každém z těch řádků... obdivuji, lituji, soucítím a doufám... doufám, že už nikdy nepoznám...
22.02.2009 18:15:00 | Jamesow
odpoutej kroky vlastních návratů
ten směr už cestu nemá tu
a dál..........někdy zase zcela
přijde horká láska, k ránu oněmělá
17.02.2009 21:19:00 | Verena