Pohádka před spánkem

Tiše a vtíravě,
chci pohádku ti povědět,
o tom jak všichni ti,
mohou mi tě závidět.

Žila byla,
vždyť to znáš,
za devatero horami,
no tak se snaž.

Kapku představivosti,
předat ti musím,
no a pak skřítka ti,
poslat do snu zkusím.

Budeš spát sladce,
to připomíná mi tvé rty,
pak vzbudí se princezna,
no samozřejmě ty.

Vzbuzena polibkem,
tak jak to bývá,
lapena dechem mým,
holubička sivá.

Teď asi draka bych,
do příběhu měl dát,
ale to se nestane,
nechám ho pěkně spát.

Tak se šťastným koncem,
uléhám samoten do noci,
s touhou naplnění přání
a sice mít tě v své moci.