Zraněn svými city

Ze strmého vrcholu,
bývá ten nejstrmější pád.
Nemám čekat pod vrcholem?
Bolest snažím se nevnímat.

Ve svých snech lásku hledám.
Proč jen se musím vzbudit?
Když na dosah své ruky jí mám
Nakonec všechno hezké musím ztratit!

Černý je den,bílá je noc.
V noci se naše pohledy střetly,
naše rty se spojily,
v té jediné euforii.

Dávej pozor!Most se hroutí!
Smrt čeká opodál.
Vidím světlo na konci
Smrt náhlá naše životy skříží
naše cesty se pak navždy rozdělí.

Do pavučiny lsti jsi se chytil,
vymotat z ní už nejde.
Toto je láska
a ta nemůže bez bolesti být.

Tak to v životě chodí,
celý život hledáš jen lásku,cit a pochopení
Až na konci své cesty zjistíš,
že to byly strany jedné mince.

Rozplakal jsi mě!
Mé slzy stékají po mé tváři.
Nevím zda je to ze smutku či bolesti
nebo ze štěstí a radosti?