Nahota srdce

Sedící v kočáře, nad svým osudem chmurná.
Kam poděla se slůvka štěstí, tak jemná.

Oči jen těžko slzy drží, ústa mlčky tajemství skrývá.
Tělo jak vězněno za studenou mříží, to pro hříšníky nadějí ještě zbývá.

Srdce zbito ranami, které jen tam jsou viděny.
Myšlenky, které měly být ztraceny.

Žije dva životy, vídá dvě milované tváře.
Soudna nahoty, v roli citového lháře.

Jedna ji naplňuje štěstím a její nadvládou.
Druhá vášní, rozkoší, kterou jeho dotyky dovedou.

Každý den hledí strachu, který ji tam uvnitř dřímá.
Každou noc usíná s obavy, že již ani jednoho v budoucnosti nemá.

Ramena odhalena hříšným snů, ňadra zvoucí k dotykům,
staví této mladé dámě mezi muži mocný trůn.