Vzpomínková

Tenkrát poprvé, kdy poznal jsem, že naše láska uvadla,
tenkrát poprvé,smutná tužka na papír dopadla.
Pár slůvek slzami napsaných chtělo se mi na tom papíru nechat,
ale já neplakal, nepsal, jen tiše papír v rukách žmoulal a tenkrát nechtěl do života spěchat...
tak zahodil jsem ten papír a s rukama v kapsách pomalu šel dál...
a když vítr ten papír polaskal a chvilku si s ním hrál...
mohl náhodný chodec
na zmuchlaném papírku
konečky prstů napsaná
dvě slova co skončila v koši zapomnění
kostrbatě pravdivé:
MILUJI TĚ...