Skála se srdcem

Odhalila jsem srdce své
a kousek skály ulomila,
však hrál sis se mnou možná jen
a já jsem narazila.

Teď nechce se mi milovat,
na lásku nemám chuti,
do očí strach se Ti podívat
a život v barvě rtuti.

Ne nezklamals mě, těžko říct,
jen jsem Ti naletěla,
já chtěla lásku a nic víc,
která se nabízela.

Však vzal si svoje slova pryč
a činy taky k tomu,
pohrál sis a jako nic
odešels k jinému stolu.

Nemůžu říct, že se trápím,
každodenně Tě vídám,
však vzals mi všechny naděje,
na svět se smutně dívám.

Jak dlouho to jen potrvá,
je takhle těžký říct,
možná být každý někde jinde,
zapomněla bych spíš.

Přeju Ti lásku a vše ať Ti vychází,
ať nenarazíš a neklopýtáš vedle,
vždyť s pravou láskou po boku,
je život veselejší hnedle.

Tak příznivý vítr do plachet,
ať všechno daří se Ti,
vždyť nádherný je tenhle svět,
ať dospělí či děti.

A děkuji Ti za lásku,
za kousek toho citu.
cos zbytečně mi věnoval
na úkor blahobytu.