Pomoc

Horčicová semínka prší z nebe
a lístky slunečnic snídá můj smutek
noc propůjčila mým řasám černý háv
a na okeních tabulkách se leskne
rubínový odstín laku mý duše
a já marně prosila všechny bohy
mýho světa aby poslali hrobový klid
do mýho těla a do železný skříňky umístily vzpomínky
na skořicovou příchuť tvých polibků,
na jiskřivé plamínky v tvých očích,
na rozestlanou postel našich chyb
a aby zahodily klíč do hlubiny oceánů.
Neposlechli mě, když jsem žebrala o tvou
lásku, jsou hluší když žádám o zapomnění,
uslyší, až je člověk nejmíň potřebuje...
Jenže...jak mám vyhnat bolest?