Chvalozpěv

Valentinka pro Nikol

Když zhledl jsem tě prvně, nebyl jsem schopen odtrhnout oči řádně. Pozoroval jsem tvá ladná gesta a neuvědomil jsem si, že nemohu přestat.
Přestat, prohlížet s jakým půvabem, elegancí, a nuancí, dokážeš jen ty s každým jednat.
Nepřestat s tím pohledem na tebe v tu chvíli, kdy se směješ, kdy se češeš, anebo jen při hebkém slůvku, po němž pookřeješ.

Rozum mi praví, nedívej se naň. Avšak oči neposlouchají a hlava náhle říká: „neotálej“, tak se ji sakra klaň.
Já jak smyslu zbavený, činím tak, i vidím. Tu neuvěřitelnou dokonalost a sympatičnost, kterou k tobě cítím.
Den za dnem míjí a ty každý den v krásných šatech přicházíš, tímto můj všední den vždy svitem prozáříš.
Tvá krása nikoliv bez povšimnutí nezůstane opomenuta.
Tys hebká, něžná a sličná jak svižná laň, pronásledovaná lovci, právě proto, že si tak krásná.
Rozum zůstává stát, jak jsi bystrá, proto ti bez okolku skládám holt.
Touto básní tě opěvuji, svou valentýnku z přátelství ti věnuji.