Okolo lásky

Okolo lásky bezradně chodívá.
Něžnosti a polibky jsou všude kam se podívá.

Všichni lásku si dávají.
A když je bezradná, zle se jí smávají.

Ona ale neví co dělat, je zmatená.
Ve věcech lásky je maličká ztracená.

Nikdo ji za ruku nevede a neradí.
Nikdo ji pohledm vroucným nehladí.

Může jen nesměle doufat.
Ona však umí jen zoufat.

Neví jaké je lásku dostávat a dát.
Nikdo jí to neřekl, že se nemá čeho bát.

Maličká upřímné oči na nápadníky upírá.
To, že je zamilovaná sama sobě zapírá.

Má strach z bolesti a neznámého.
Vždyť ztráta je něco tak bolestného.

Pud sebezáchovy v ní sálá.
Není to už dávno holčička malá.

Už odrostla pantoflíčkům z plyše.
A její srdíčko čistou láskou dýše.

Ale neumí ji dát a žádat od jiného.
Je to pro ni jako šlápnout do ticha zlověstného.

Neví, že láska je kráska.
Na čele vráska.

Na srdci úsměv.
V něžnostech úspěch.

To je jí neznámé a cizí.
Její bezradnost z očí nikdy nevymizí.

Snad jednou se najde princ bez vedlejšího úmyslu.
A políbí ji bezhlavě a bez velkého rozmyslu.

Ukáže jí, jak je láska sladká a žhnoucí.
Ale zároveň i srdce-rvoucí.