Strach

Já začínám mít strach,
že ztratím tě,
že uvidím tě na marách.

Že tělo tvé v prach se obrátí,
že nic mi tě už nevrátí.

Že ze mne bude jen půlka,
že na nohou udrží mne jen hůlka.

Že ze mne bude vetchý stařec,
co ve vzpomínkách se jen brodí,
že už dávno jsem odevzdal svůj ranec,
těm jež se neustále rodí.

Že místo pro mne na tomto světě již není,
že žiji jen ve vzpomínkách a svém snění.

Zde spolu čas trávíme,
po ošuntělých údech se hladíme.

Vzpomínky na tebe si ve svém srdci hřeji,
být však znovu s tebou si vřele přeji.

Vzpomínky na tebe srdce mi plní,
již nechci aby to bylo jen mé snění.

Čekám až zastaví se,
čekám až znovu tvá postava vedle mne objeví se.

Poté ti znovu polibek budu moci dát,
a říci ti že nepřestal jsem tě milovat.