Pomerančová

tvá ústa voní pomeranči
tělo máš slané po lásce
mé bosé prsty jemně vtančí
do kůže tajné obrazce

tak hořkosladce zníš mi teď
nesmazatelnými tahy
mé křehké smysly nepodveď
když pijí z Mléčné dráhy

nádechy prvních okamžiků
a masochismus samoty
jsem tečkou mnoha otazníků
a ty buď světlem z temnoty