Dáma v růžovém

Životem procházím nespočet roků.
Za ten čas poznal jsem spousty žen.
Jedna však jiná je, symbol mé krásy,
dáma v růžovém.

Pohledem hlubokým rozdmýchá vášeň,
v nádherném dni i v čase zlém.
Ptáte se kdo mi tak zamotal hlavu?
Odpovím všem,
dáma v růžovém.

Pro ni já žiju, pro ni já dýchám,
těším se vždy na pocit ten,
když otevřu dveře, dovnitř vejdu
a tam sedí ona,
dáma v růžovém.

Sklopí své oči, rozhodí vlasy,
vlasy zlaté jak slunečný den.
Mám ji dnes oslovit? Příště snad, asi,
ale jak?
Dámo v růžovém?

Chtěl bych jí vyložit všechny své city,
pak zapříst rozhovor na nespočet tém.
Snad se tak zablýskne na lepší časy,
na časy, s dámou v růžovém.