Z R A D A

Do očí Tvých čajových
kdo se jednou zahleděl,,
ač smuten, byl samý smích,
říci "NE!" Ti neuměl!

Svět se točil jak lochneska,
mráz po zádech vandroval,
mohli jsme být šťastni dneska,
tys však zradě přednost dal!

Přišlo to tak znenadání,
žil sis se mnou jako král,
já byla Tvá věrná paní,
Tys lásku jen předstíral!

Odešel jsi, sbohem nedal,
prostě jsi byl náhle pryč,
marně Tě hlas srdce hledal,
ztratil se můj k štěstí klíč!

Lékař čas mé rány zhojil,
jiný mi svět plný krás
vrátil, se mnou osud spojil,
svět se se mnou točí zas!