Prudký úder srdce

Smím prosit?
Ano ,to byla slova,která probleskla mým právě zhojeným srdcem.
Tiše jsem si přála,abys byl právě ty mým novým strůjcem.
Strůjcem mého dalšího života.
Vnímala jsem tvá gesta,pohyby,slova i vůni tvého mužného těla,jemně jsem se chvěla.
A z dáli tiše pluly hlasy kapely,která nás dva společně oněměla.
Co bude dál?
Vždyť osud mezi námi stojí.
Vzpomínky zas zůstanou a čas vše zhojí?
Vždyť tvé doteky a teplá ústa,stále cítím.
Ne,nechci aby mi je sebral čas,chci si je pamatovat věčně,byly sladké jako právě uzrálé třešně.
Co bude dál?
To čas vše už zas strojí.
A nás dva,nadobro od sebe odpojí.
Lásko,uvidím tě ,kdy v mém životě?
Neboj se,já nikdy nepustím své vzpomínky na kutě.
Já milovala tě,ať jsme spolu byli krátce,proto mé polibky nikdy nepostrácej.
Lásko daleká