Snad....

Do pramínku vlasů,
kvítko si mi dal,
pak si mě pohladil,
a nežně ses usmál.

Kouknul ses do očí,
pošeptal slovíčko,
jen Tebe miluji,
mé něžné zlatíčko.

Já tam tak stála,
a moc si přála,
ať tahle chvilka,
nekonečná je,
vždyť Ty si ten,
co o mě ted bojuje.

Jen čas ukáže co bude dál,
jestli se splní,
to co si každý z nás,
tak tajně přál.