Hřejivě svoji...
Hřejivě svoji...
Paprsek laskajícího slunce,
z tvých prstů horce sálá,
po oblinách těla kloužou ruce,
v té chvilce jsem jen tvá zcela...
Rty lnou k sobě nedočkavé,
chvatně, přec s něhou, lahodí,
touhy profláklé v třasu dlaně,
zbytečné svršky někam odhodí...
Doteky kůže s tvou osobitou vůní,
dech sám prchá někam do výše,
omamným prožitkem nitro plní,
až po okraj plná lásky číše...
Zvučí akordem souhlasných tónů,
rosí netečná skla okenních tabulí,
rezonuje srdcem chrámového zvonu,
rozchody minulé tak náhle přebolí...
Komentáře (13)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk
V takových chvílích se čas nejen smiluje,
ale téměř se i zastaví.
Jak daleká je právě tahle vzpomínka
děvče hrabavé dobře ví.
12.10.2005 18:48:00 | Mourek
Pokud to pravda,tak to ti přeji,
až se mi radostí ruce chvějí,
jen jednu otázku mám,
zda-li ho znám.
Já vím--nemám být zvědavý.:o))
11.10.2005 12:25:00 | Guču
To je ale krásná věcička. Jestli zrovna prožíváš to, o čem uvnitř píšeš, tak ti to ze srdce přeji. Protože to si přeci zasloužíme prožívat každý.
10.10.2005 19:53:00 | risik
Ahojky Krtičko:) Ta básnička je skvělá a já za ni moc moc děkuji, něco mi v některých částech připomíná:)
10.10.2005 19:44:00 | makretka
Tohle se neďelá Krtičko :o) teďka se má jít učit ne :o) ale báseň je to krásná...
10.10.2005 17:21:00 | Manik
jééé Krtičko, ta je tak úžasně sladká a milá:o)jde vidět, že jsi spokojená a šťastná, to je moc dobře.Opatruj se a pak dej vědět, jak to dopadlo, už máš tu adresu???.o)
10.10.2005 17:06:00 | Sunny
hřejivost z toho patrná..i já ji znám!!
kéž roste chvatně ze zrna..s tebou ji zalévám :o))
10.10.2005 13:46:00 | šuměnka