Nevím

Miluji tě a ty to víš, nic neříkáš, mlčíš…..
Díváš se na mne pohledem, kterým mě odháníš.
Proč daleko od sebe, proč mě rád nechceš mít.
Pro dobré z nás čeká tu nebe, pro další peklo bude tu byt.

Nechápu čeho se bojíš, lásku jsem ti mou chtěla dát.
O mé srdce však již nestojíš, a o tvé přítomnosti mohu se nechat z dát.
Nevím jak vysvětlit mojí nenávist, která mě svazuje den o de dne víc.
Možná dát hladovým vlkům jíst, a vlastní tělo jim předhodit.

Myslíš, že lékem je být uzavřen před světem, bát se lidí a slov kouzelných.
Vždyť přítelem bývá ten, kdo pomůže ti ve všech těchto trápeních