Vločka
Vločka
Jež padá na tvůj klín
Však vločka se tak nechová
O čem já přemýšlím
I když ta vločka roztaje
Stejně jí závidím
Že zabloudila do kraje
O němž já jenom sním
S osudem vločky smířený
Roztaju jako sníh
Ten útok dobře mířený
Chtěl napodobit bych
Komentáře (9)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Máte velmi něžnou a krásnou duši:-)
15.11.2016 12:05:18 | Tvořilka Lenka
Oóóó:-):-):-) ...
Nádherná báseň ve vší celistvosti :-):-):-)
Ach to poslední čtyřverší člověka tak příjemně hřeje:-):-):-):-)
15.11.2016 11:59:46 | Tvořilka Lenka
S osudem vorvane smířený
bilým jak sněhové vločky
ku předu poplave - trhaně
když nají se fazole a čočky :)
16.10.2008 00:08:00 | Romana Šamanka Ladyloba
Někdy je těžké skloubit rým aby to neskřípalo,ale každopádně ve mě tvá báseň vyvolala příjemný pocit.
Líbila se mi.
11.10.2005 11:02:00 | Guču
Mě se to líbí, je to krásně něžné a sladce psané:o)pokud se ti to líbí, nechej tak:o)
10.10.2005 17:58:00 | Sunny
super báseň, krásně něžná, jen ten poslední řádek mi taky rve uši...
10.10.2005 17:08:00 | Manik
Tedy mě osobně se to zdá tak příjemně obratné: Smích, bych... Jakožto duši archaické, mě se to zalíbilo:-)
15.11.2016 12:07:27 | Tvořilka Lenka