Podzimní romance...

Závidím Tvému hřebenu, co vlasy Tvoje hýčká,
i ranním poslům slunce co políbí Tvá víčka.
Dešti který smáčí Tvoje krásné tělo,
myšlenkám jenž mysl Tvá píše na Tvé čelo.
Tajně lásko závidím listí které padá,
Tobě přímo pod nohy, vždyť chodíš v něm tak ráda.

Všechny barvy podzimu se ve Tvých očích třpytí,
ty oči mě zas jisto - jistě do svých sítí chytí.
Strom stromu báseň vypráví, listí sladce šumí,
tiše stůj a poslouchej jak milovat se umí...