Pohádka s jizvou

Zpočátku srdce krvácí
rány v něm jen pomalu se hojí,
a jak síly se navrací
rána s ránou v jizvu se pojí

jizvy, které jako prokletí zůstanou
připomínají stále toho lháře
upadl do noci, zahalen tmou
nestojí ani za pohled do tváře

jen lež za lží se z jeho úst valí
tiše
každá
zasáhla své místo, a srdce bolí

Princ na bílém koni
hřebec slzy roní
princ Růženku probudil
Sněhurku nechal spát
říši snů tím zradil
jen pusu na dobrou noc
přišel jí dát...

a Sbohem říci
poté co navždy uhasl svým dechem svíci
hoříci plamenem lásky
ještě nějaké otázky?