Potůček z oblázků.

Dobře si vzpomínám, když na břehu jsi stála,
potůčkem brouzdalas, děvče jak z obrázku.
Dalas mi polibek a šťastná ses mi smála,
pak na trávě jsme hráli na lásku.

Proč touhu milovat
dalas mi do vínku,
když v dlani zůstala
jen hrstka kamínků?

Slzy své utírám
tiše a v skrytu,
bez lásky umírám,
jsem klubkem citů.