Promiň mi lásko

Promiň mi lásko,
že v srdci jen Tebe mám,
a že ze vzpomínkami na Tebe
každodenně usíním.

Bereš mi i dáváš sílu,
když se ráno stavím k dílu,
když jsi v mojí blízkosti,
jsem plná smutku i radosti.

Obvykle nevím, jak se mám chovat
a kam mám tu svou náklonnost schovat
a jak se jako že nic tvářit
a zároveň nehasnout a zářit.

Odpusť mi tu mojí lásku,
třeba se teď změní,
když mi na čas zmízíš z očí,
třeba přejde v zapomnění.

Je to jako oheň, kterým nečekaně stoh vzplál,
přišlo to samo, možná někdo si to přál,
však asi ve chvíli nejméně vhodné,
stěží se někdy mé a Tvé srdce shodne.

Teď bude čas pro mě s osudem hrát
a láska má zmizí nebo zůstane stát.
Nedávám Ti nic za vinu,
jen snad pozdě si mi ukázal rovinu
a nechal si mě zamilovat
a pak si si šel srdce schovat.