NEPOCHOPENÁ

Nepochopená tebou a spoustou tváří kolem mě,
ty tváře rozhovory vedou a já zakoukaná do tebe,
prstýnek na levé ruce otáčí se,
zda říká ano či ne.. já nedozvím se..
.
.
.
(nepochopená)
.
.
.
telefon opět vyzvání si tu svou,
tu melodii prokletou,
já zvednout bych jej chtěla,
abych tón tvého hlasu, uslyšela..
.
.
.
A Ona?

zamilovaná do doby z níž není uníku,
konec dalšího vztahu, kdy udělala pomlku,
tlustá čára se slovem nikdy,
na tváři se jí kutálejí slzy,
a ona nepochopená tebou, lidmi,
a vlastně všemi..

...........................................

Proč jsme si tak podobný?