Pozdní láska

Jak na Tě lásko zapomenu,
když každodenně Tě vídám,
jak jen srdíčko ukonejšit,
když do očí se Ti dívám.

Myslela jsem, že to přejde,
jednou provždy si řeknu,
že jiné srdce miluješ
a tak se Tě dobrovolně zřeknu.

Však jde to těžko
a jen někdy se to daří,
někdy je mi už lehko
a někdy uvnitř se to vaří.

Starosti, práce, škola
a do toho srdíčko volá:
"lásko, já mám Tě pořád ráda",
to neschová se za kamaráda.

Však přede mnou je čekání,
hloupý a beznadějný,
Ty máš teď jen lásku svou
a jsi charakter věrný.