Déšť

Paní Noc ač celá černá je
sní a nevzdává se naděje
touží po mihotavém světle svíček
a růžových snech zpod zavřených víček
neslyšně vzdychá ti za oknem
stále doufá že potká jasný den
že středobod jejího vesmíru
opije se láskou přes míru
a znovu ji voňavě pohladí
barevná křídla motýlí
Snad milostné deště šumění
její tichou bolest zatají
až budou dne a noci těla
vášní zas propletena
a nebudou jen snít
o spojení