Snílky pro andílky

Občas se trápím sama nad sebou,
až myšlenky mě z toho zazebou
a taky proto, že Tě nemám,
a všude Tě má lásko hledám.

Někdy mi bývá smutno moc,
den se dá přežít, ale noc,
je někdy strašně dlouhá
a sen jen útěcha pouhá.

A Ty jsi blízko i daleko zároveň,
stěží se dostanu na Tvojí úroveň,
toužím a soužím srdce svoje
a přeju si být jenom Tvoje.

Však přicházíš i odcházíš
a zas se vracíš zpátky,
do ouška jiné verše šeptáš
a prožíváš s ní krásný dny i hádky.

Snad jednou lásko bude mi líp
a moc si přeju, ať je to dřív,
vedle Tebe se probudím ráno
a snům mým bude požehnáno.