PISTOLNÍKOVI

Ne nesundal si brnění
nebyl to přece rytíř na bílém koni
Odložil jen neprůstřelnou vestu
a zamířil
(možná jsem si ji měla obléct já)

Venku se pomalu snášel sníh
ten první listopadový
Svátek měl Albert
a já bych slavila znát nějakého
(tak třeba za rok zase bez Alberta?)

*********************************
…skončila jsem
se zasně(že)ným srdcem
a dírou po devítce v duši
(a on – ví to
nebo to jen tuší?)

Dotknul se mě tou chladnou ocelí
(nedoufám
že se rána zacelí)