Snění

Na dnešek měl jsem krásný sen
Byl mrazivý večer - seděli jsme spolu
Zdálo se mi, však jen zdálo jen
Že jsme pili víno u hořícího krbu

Čas náhle smyslu zcela ztratil
Když se naše dlaně jemně potkaly
Jas Tvých očí život mému srdci vrátil
Jen štěstím dopustím by plakaly

Na dnešek měl jsem krásný sen
Sami dva - jen my dva jsme byli
Zdálo se mi, však jen zdálo jen
V něžném objetí tiše jsme si snili

V svých snech jež smiřují mne s žitím
V snech jichž tak málo mívám
Tvou ruku ve své dlani cítím
Tvé prsty, Tvé dlaně hladím, líbám...

V těch chvílích smysl světa nacházím
Vše po čem mé srdce toužívá
Blízko přec tak daleko se cítím
Pouští nejistoty cesta je souživá

Dnes opět těšil jsem se na své snění
Skutečnost však srdce sevřela mi
svou krutou ledově studenou dlaní
nikdy asi nebude už mé vysněné MY

Na dnešek už neměl jsem svůj krásný sen
ztratil jsem jej v tenatách nejistot a zmaru
...