Rozpolcená

Skolila jsem bílou laň –
A nabrala sílu jak saň…
Fantazie skrytá pod pokrývkou strachu
Mé srdce bolavé
S nánosem prachu…

Pod maskou se ukrývá ta milující žena,
Která se stále brání a nechce být zasažena –
Snaží se odevzdat, srdce se však strachem skrývá
A ona zase spokojeně o samotě snívá…

Povrchní city, proč hloubkou milovat,
Proč vlastně s Tebou být,
Proč v srdci stávkovat...

Ptám se sama sebe,
Proč stále vždy všem unikám –
Stejně jak svíce zahořím,
Pak v bolesti se zalykám..

Dobrovolně a sama –
Mám dekorum, jsem dáma,
Která na šachovnici dobře táhne,
Když může bitvu vyhrát,
Vždy špatným směrem zahne….
(Pro jistotu)
a ukrývá se za jistotu…
(samoty)
Tak to vidím já…
A ty…