Proč?

Noc otevřela náruč snům,
jen nadechnout se, letět vzhůru.
Nastavím svá ústa jen tvým rtům,
chci vystrašit tu černou noční můru.
Mé dlaně vzhůru, hledí vstříc těm tvým.
Uchop je, schovej, chraň.
Tvé ruce zebou, nezahřejí, to už vím.
Hubí mou lásku jako zbraň.
Otevři svoji náruč vstříc mému strachu.
Pohlť mou nejistotu, nabídni mi pevnou zem.
Má slova ztrácí význam v prachu.
Tvář tvá vzdajule se, když blízko tebe jsem.