Stín
Stín
Měsíční světlo vrhá stín,
já vedu monolog s ním.
Jak jít dál? Být či nebýt?
Můj stín směje se mi
- hnusný to prevít!
Riskovat vše… pravdu říci?
Dál se skrývat ve tmě pod svící?
Natáhnout ruku, na ní srdce mé?
Co když vrátí se mi zlomené?
Dřív než naplní se můj čas,
než ztratí se z mých očí jas,
co pro mě znamenáš řeknu ti,
než můj život nadobro odletí…
já vedu monolog s ním.
Jak jít dál? Být či nebýt?
Můj stín směje se mi
- hnusný to prevít!
Riskovat vše… pravdu říci?
Dál se skrývat ve tmě pod svící?
Natáhnout ruku, na ní srdce mé?
Co když vrátí se mi zlomené?
Dřív než naplní se můj čas,
než ztratí se z mých očí jas,
co pro mě znamenáš řeknu ti,
než můj život nadobro odletí…
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
TiskKomentáře
Je to opravdu těžké rozhodování, řekl bych až osudové. Musíš ten krok udělat aby se děj pohnul. Vím jak ti je, mám to za sebou. Držím palce. Moc hezky napsáno
18.03.2009 21:56:00 | Seanko
tohle mi připomělo pocity, který jsem nedavno zažívala.... a veř, vždy je lepší to říct.. i za cenu, že odpoved nebude taková, jakou jsme chtěli slyšet... ja odešla se zlomeným srdcem ale stastná, že jsem to řekla...
18.03.2009 17:49:00 | Caracol