Sladce spi...

V tmavém tichém koutku lesa
dívka na zem s pláčem klesá
unavená po boji
snad její rány se zahojí.

To kvůli chlapci jenž tolik znala
to na něj tolik spoléhala
to kvůli němu jí ted' srdce bolí
to kvůli němu ji ted' smrt nejspíš skolí.

A ta dáma co přítelkyní se nazývala
ta ji ani ruku v nejtěžších chvílích nepodala
ta nezaslouží si slyšet její smích
ta nezaslouží si mít jméno na řádcích.

Ted' sama v temném lese
dívka se hrůzou třese
smrt se k ní pomalu blíží
však její usměv ted' slzy tíží.

At' ve vzpomínkách zůstanou jen krásné chvíle
a ty špatné držíce se od ní dlouhé míle
at' sladký spánek má...