Poselství lásky

Snila jsem marnivý sen:
Věrnost, Láska, Naděje.
Byla jsem prázdný den,
den, ve kterém se nic neděje.

Ztratila jsem svou moc,
čas, rozum a zbytek sil.
Byla jsem bílá magická noc,
nápoj, který jsi pil.

Slyšela jsem Tvůj temný hlas,
hlas, co strání, bez ustání, zněl.
Byla jsem od Slunce zlatý klas,
klas, co zpívat neuměl.

Viděla jsem den před rozedněním,
nekonečně dlouhé nedělní ráno.
Byla jsem Tvým ranním rozptýlením,
rozptýlením, co mělo skončit dávno.

Cítila jsem Tvou bolest krutou,
bolest, co Tě navždy zžírá.
Byla jsem pouhou tvůrčí realitou,
pravdou, co pravdu popírá.

Kolikrát jsem v duchu snila,
tolikrát jsem z duše žila.
Žila jsem z marnosti a ze zoufalství...
Třikrát jsem víno ochutnala, třikrát jsem ho pila,
třikrát jsem lásku vyhledala, dvakrát mi uletěla.
Jen jedna je mým tajným poselstvím...