S Tebou

Bloumám městem tam a zpátky
a připadám si znavený
můj život tak bez Tebe
najednou je ztracený
přelomil se v půli
já nevím, co s ním
můžu k Tobě přijít blíž
zdalipak to smím

Jsi můj přístav, i má naděje
díky tomu se slunce ráno usměje
a s paprsky v duši odcházím spát
tak s Tebou v srdíčku můžu se smát

Žiji život náhradní, až mě z toho zebe
zatáhlo se celé krásné modré nebe
šedé těžké mraky jsou všude, kam chci jít
proto mám jen jedno přání
opět s Tebou být

Bez Tebe nic neumím a taky ani nesvedu
zato s Tebou holčičko téměř všechno dovedu
posunovat kontinenty nebo hvězdné nebe
protože jsi byla u mě a já vedle Tebe

Poprosit o odpuštění a podat ruku svou
aby bylo všechno lepší všechno o nás dvou
být tu jeden pro druhého – tak, jak to má být
aby se nám lépe žilo, prostě spolu ŽÍT

Nyní jsme však bez sebe, jeden bez druhého
je to zvláštní divný pocit – více zlého – než dobrého
popsat se to slovy nedá, je to prostě hrůza
tolik bych chtěl býti s Tebou – Ty jsi moje múza