První slova jsou nejtěžší

Znám bohužel jen jméno tvé,
pro mě je velmi hodnotné,
tvé chyby si vůbec nepřipouštím,
šla bych k tobě mořem i pouští.

Ve vzpomínkách v mé hlavě
vybavit si tě dokážu hravě.
Jak vypadáš a jak se tváříš
i v temné noci pro mě záříš

Sním,že jednou tě oslovím
do svých sítí tě ulovím

(Sice je to jen má fantazie
mám aspoň o kom před spaním snít
vězte,že v mých snech to žije
i tam mě dokáže oslnit)

Těším se až tě uvidím
lidem kolem tak závidím,
že pozorovat tě mohou celý den
mohou ti popřát hezký den

Seberu odvahu a bavit se s tebou začnu
svou novou kapitolu tím načnu.
Nebudu sedět a očekávat tebe
pomoc najdu jen u sebe

Kolik času jsem už promeškala.
Proč já vlastně čekala?
Až půjdu sama a uvidím tě
přeju si,přeju,ať oslovím tě

Musím zůstat v klidu
jsi přece jen muž,malá část lidu.
Pro mě si mnohem víc
a já svému srdci vyjdu vstříc

Při pohledu na tebe
pohltí mě hrůza,
ty nejsi odtud,ale z nebe
v mým básních má můza