Garsonka

V garsonce mám jedno mýdlo,
jedny džínsy na šrácích,
když mi někdo dá své jídlo,
tak mám hlavu v oblacích.

Nejsem docent, na mou věru,
nejsem ani advokát.
Mám rád jen svou holku Věru ,
sem tam si s ní zatokám.

Tokáme jak hlušci, nejsme ale hluší,
Mojí krásné Věře náhrdelník sluší.
Sluší jí i když spinká tiše na polštáři
a na její tváře lampa letmo září

Nejlepší je to s ní v lese
s vůní nízkých kapradin,
když je před tím říká, že jsem
lepší nežli Aladin.

Ať si říká, co si říká,
hlavně, že mě má ráda.
Též přede mnou neutíká,
no a to je paráda !

Tokáme jak hlušci, nejsme ale hluší,
Mojí krásné Věře náhrdelník sluší.
Sluší jí i když spinká tiše na polštáři
a na její tváře lampa letmo září