Ohraná píseň

Své myšlenky zavřu do trezoru,
brány svých slov zamknu a nezbude už nic.
Zakryju obrázky v leporelu,
zármutky opustím a nenapíšu víc.

Víc slov...! K čemu jsou slova?
Ukrývání v krásné únavě a v žalostném prachu,
bez lásky, bez naděje zase a znova,
s duchem těla a s tělem v duchaplném strachu.

Prosím ten sen, který mi ve dne nedá spát,
čaroděje pod tíhou noci, vládce dobrého zla,
prosím, přestaň mi svou píseň hrát
stojím nad propastí, v té písni jsem uvízla.