Přání

Vítr pohrává si s listy stromů,
já jdu tiše známou cestou domů.
Do očí perly slz mi vhání myšlenka,
že už dál nejsi moje milenka.
Zmizela jsi jednoho rána,
a pro mě to je dodnes velká ztráta.
Ani nevíš jak moc jsi pro mě znamenala a znamenáš.
Snad jednou osud dovolí nám shledat se zas
v jiném světě, kde bude nám přát i čas
a budeme zase šťastni jako dřív.
Přál bych si navěky s Tebou žít
a kupu dětí s Tebou mít.
Žít obyčejný život,
ze stejného hrnku čistou vodu pít.
Prostě chci s Tebou stále být.