Příběh v básni....

Byla jedna dívka, jednoho chlapce vídala,
to, že pro někoho krásný být může, nechápala!
Jenže pak jednou se tak přihodilo,
že ona přání na Silvestra poslala na jeho číslo…
Ani snad žádnou odpověď nečekala,
ale ona jí přišla.
No a tak shodu náhod, začli si psát,
on za to, že si na něj někdo vzpomene byl rád!
Dalo by se říct, že si rozuměli,
snad proto stali se z nich kamarádi.
Ona každýmu tvrdila,
že by ho za víc než kamaráda mít nemohla….
Teď když nad tím přemýšlí zpátky,
říká si, jak krásný psal řádky!
V tu dobu si to neuvědomovala,
vlastně ani nemohla.
Nemohla, protože ho nemilovala,
snad jako samozřejmost to brala.
Teď i když ví, že tím všechno pokazila,
má ho strašně moc ráda.
Každý večer vzpomíná,
jak dokázala být jedna sms hřejivá.
Ale jiná do jeho srdce vstoupila
a jak to tak bývá, on už se neozývá.
Ona neví, jak se má,
v to, že je šťastný,doufá!
Moc mu to přeje
a čeká, jestli se třeba ještě někdy ozve.
Chybí jí….