tehdá

to se jí ještě neříkalo láska
když můj prapraprapra
a hodně mockrát pra
děda byl ještě vopičák
co sotva slez ze stromu
vždyť na zemi je krásně
dejme tomu
a pěšky to je taky hezký
docela jiný
než z větve na větev
to se jí ještě neříkalo láska
když potkal prapraprapra
a dál to znáte babičku
co slezla za ním
ani ne tak z toho citu
jako ze zvědavosti
utrhnul ji kytku
a ne jako něco k snědku
to se jí ještě neříkalo láska
stačila chvilka
a bolelo je tam
úplně stejně a na tom samým místě
kde to bolí nás
to se jí ještě neříkalo láska
pak dívali se sobě do očí
než zapadlo slunce už tenkrát za kopec
počkali na tmu
to je taky pořád stejný
a bylo o jedno pra míň