Citový chlad

Úsvit, sluneční paprsky rozhází tvé vlasy na polštář
A já si představuji křídla démona a sleduji Tvou něžnou tvář…
Křik ptáků z ulice,
Okno pootevřené
A dveře do mého srdce už jen napůl zamčené,
Pohled do Tvých očí,
Úsměv – tentokrát zcela upřímný –
Jen pro ten pocit,
Nikdy jsem to nedělala a ani teď nebudu prosit..

O Tvůj polibek
O Tvé pohlazení
O Tvůj dech..
Co se změní…

Ležíš vedle mě –
Nebo je to jen můj sen
A cítím Tvůj dech
Rozpočítávám kursy vyšších měn
A zvyšuji sázky,
Postupně a pozvolna –
Chci cítit,
Co už tak dávno, jsem s Tebou
A jsem volná…

Jako zvíře,
Poraněná lvice,
Jejíž tlapka pokulhává,
Tak mé srdce se dál brání,
Simuluje, odolává,
V žáru svíce
Bezbarvá touha po blízkosti
Uléháš vedle mě
Ve své jinakosti

Jsi můj sen
Anebo skutečnost snad
Jsi můj pocit
Nebo můj hlad?
Jsi má múza!
Jistojistě
Když mě držíš v objetí
Tvá dominance
Vyšším touhám odvětí
A já usínám opojená –
Téměř nedýchám, nemůžu spát…
Trápí mě citový chlad…