Jsi...

Odcházím a stýská se mi,
Slzy uvnitř skrývám,
Nemůžu bez Tebe být
A smutek s ohněm snídám,
Hlasitá hudba rve mi uši,
Plamen hoří v mojí duši
Opuštěná létavice –
Zahořela moje svíce,
Představa,
Že jsem s Tebou
(s Tebou je mi krásně)
nutí mi na klávesnici
psát o Tobě básně…

O těch očích, co mne uhranuly,
O Tvých vlasech, které mizí v dáli,
O Tvém hlasu, který stále v uších mi zní,
O každé chvíli s Tebou –
Ať žádná není poslední!
O Tvých dlaních,
O výrazu Tvých očí,
O Tvé roztomilosti,
Ze které se srdce rozeskočí…

Jsi – a já se obávám, že ve mně ještě chvíli budeš
A že se mnou chvíli mojí cestou půjdeš…
Minimálně v básní mých,
Na které nenapadne sníh –
Doufám,
Trápím se a zoufám,
Každou minutu –
Krotnu a pomalu mi dochází,
Na jaké půdě se pohybuji
A že voda zde teče bez hrází…