Raindrops...
Tomu krutému osudu na pospas tu teď schoulená sedím,
tvrdé kapky deště snášejí se mi do vlasů a škodolibě se smějí,
Přemýšlím nad těmi nepříjemnými slovy, které jsi vypustil ze svých úst, a které se už nezmění.
Jak dnes mohlo se to stát,
jak mohla jsem celou tu tvou nepovedenou lež vážně brát?
A tak se snažím, zachovat se důstojně a zadržuji své křehké perleťové slzy,
v naději, že všechno se zlepší a v doufání, že to bude již brzy...
Komentáře (0)