Boj...

Hradby jak skála jsou, ty jenž teď chrání mne,
pevné jak ocel jsou, tesány z kamene,
Tvrz moje věčná, temná a chladná je,
a žádný padlý z ní nepůjde do ráje,
Duši už nemá, pán hradu tohoto,
ty chceš jít dovnitř, nemytá holoto?
Sám už jen bráním tvrz, před stečí anděla,
kdo je ten anděl, jsi dávno věděla.
Tváře má rudé, a vlasy z palmenů,
letí mi uzmout tvrz, tesanou z kamenů,
nebeská křídla ve vzduchu lesknou se,
až padneš k zemi, zem se jen zatřese,
kdo vinu za pád anděla ponese??
Chtěla jsi vidět tvrz, tesanou z kamene,
tak máš ji mít, jí se nic nestane.
Padla jsi k zemi, křídla jsi ztratila,
jen za svou pýchu, draze jsi platila,
Nebesa blankytná ztratily anděla,
že jsi to ty, dobře jsi věděla.
Už stojí pevnost ta, o níž jsi básnila,
verše jsi psala, však moc ses zasnila.
Skutečnost tvrdá, anděl je minulost,
Pán tvrze kamenné odsouzen na věčnost,
na věčnost beze snů, odsouzen za věrnost.
Smrt chodí kolem, nevkročí za bránu,
tvrze té temné, změněna na vránu...