Pohledy

Pavučinou v rudém kabátě
vplétáš mi vlasy do rtutě.
Z nebe v modrém nádechu
krájíš kousek sebe bez dechu.
Z čaje se zeleným listím
upíjíš doušek mé lítosti.
Z hnědého jaspisu a křemene
křešeš svoje oči, moje ne.
Závojem s bílým sněhem
vážeš mé srdce s jedem.
Ve tmě s černým zábleskem
pojíš mou radost se steskem.
Z řas zlatých slunečnic
ujídáš pohledy, jinak nic.

***

Vplétej se do mých řas,
smotej svůj a můj vlas.
Nadechni se mého nebe,
ukroj kousek mě pro sebe.
Napij se z mé čiré číše,
vleť jak list do mé říše.
Neboj se do očí mi pohledět,
nenech zkamenět náš svět.
Uvaž mi svůj bílý šál,
nenič jedem ten můj žár.
Ve tmě dál nenech mě tlít,
pro záblesk svůj nech mě žít.
Ujídej z pohledů i z mých rtů
horoucích po dnech Tvých dnů.