Provoněno vínem

Otevři svou náruč.
Schovej mě před zlem a nebezpečím.
Neptej se proč. Akorát řekni:
„Ochráním, to tě rád ubezpečím!“

Volám do prázdna.
Sic marně.
Snad chci být šťastna.
Rozmarně?

Víno jsme pili,
bavili se.
Je načase,
Abychom žili.

Jemná, sladká atmosféra,
kterou víno provinilo.
Potom ta noční aféra…
To víš, asi se moc pilo.

Měla jsem co dělat,
Udržet se na uzdě.
Lísala jsem se už tak dost.
Leč bylo už snad pozdě?

Jen tma, klid a hudba.
Hrála pro nás.
Ta nevinná skladba.
Zastav teď čas!

Teď! Teď!
Teď hned!

Chtěla jsem se tulit.
Bylo mi smutno.
Proklínám.
To absolutno?

Nic se nestane.
Už teď umírám.
Bolestí bez tebe.
Láska jako trám?

Jak smutné, že mi nikdo nepomůže.
Mám, co si zasloužím.
Jakou cestou půjdeš s kusem růže?
Vyhýbej se loužím.

Ale přijď, ano?
Budu se moc těšit.
Budu vzpomínat.
Přijdeš mne utěšit?