představ si

.
v hlubokém masívu
na tepnách času
sedáme pospolu
dýcháme na štíty
svou zašlou krásu

Medúze potvoře
leštíme obsidon
podívej se na se
z údolí Neandře
uplivni, lešti dál

Perseus na cestě
navštíví i tvůj tál
šel tudy před věky
přijde čas, přijde zas
„Deme“ bránit tris

spřežení vypřáhneš
ze brány, sehneš se
se štítem deš a deš
a s hlínou pro štěstí
deus ex machina

znova to vykřikneš:
„tady máš potvoro,
včil ukaž, co si zač !“
Perseus vezme štít
jeho boj začíná

a tvé zapomnění
.