Netrhej!

prosím netrhej,
to srdce z mého těla,
prosím neříkej,
že jsi tohle chtěla.

pojd se se mnou proletět,
možná naposled,
celou zemi obletět,
snad pro to vše.

chtěl bych věřit,
zě je to zlý sen,
ráno se probudit,
prožít náš poslední den.

utápím se láskou,
jen bolestí snad zas,
přemýšlím nad tou kráskou,
kolik má vlastně krás?

jednou jsi roztomilá jako dítě,
když říkáš "miluji Tě",
podruhé šeptáš "nesnáším Tě"
instinkt mi říká "zabije Tě"

"jsi snad tak tvrdohlavý?"
...ptáš se jestli mi to za to stojí...
naposledy v křídlech motýlích?
ano, stojí! A ty to víš!

jsi pro mně vším,
ani přes to všechno se Tě nezbavím!

prosím netrhej!