Slzy

Cítím teplou kapku, co stéká mi po tváři,
A za ní následuje tisíce dalších slz,
Kdo teď moji tvář rozzáří?,
Když kolem mě je tma a zima?
Tys zůstal doma a ani se neohlédl,
A já tu sedím na schodech v slzách dál,
Do očí jsi mi nepohlédl,
Jen jsi vedle mě nehnutě stál,
A když zabouchla jsem domovní dveře,
Nehnutě jsi za nimi stál dál…
A já se rozběhla se vzlykem do tmy,
A nenáviděla jsem celej svět…
Ten den s tebou bylo mi tak krásně,
Byl to den bez chybičky,
Možná jsem to neviděla jasně,
A teď přemýšlím a utírám slzyčky,
Pohled upřený do prázdnoty,
A slova letící mou myslí kolem,
Nahlížím v sobě do temnoty,
Způsobené tím bolem…
Nahá usínala jsem vedle tebe,
Sdíleli jsme jednu peřinu,
Vzbudila jsem se vedle „sebe“
A přičítala si za vinu,
To jak jsem včera odešla,
A ani neřekla dobrou noc…
A pak jsem si vzpoměla na tvoje slova..
Musíš domů..
A já se na tebe usmála..znova,
A řekla bez zbytečných zlomů,
Ne nemusím… a tys řekl musíš..
A tak jsem se zeptala?
Chceš abych šla?..
A než jsi odpověděl, tak jsem poznala,
Co zazní z tvých úst…
A přesto se na tebe nezlobím,
A nic ti nevyčítám,
Těším se až tě políbím,
A v tvé náruči se schovám…
(Asi tě mám příliš ráda)…