po 1.

déšť mi padal na ramena
jako překrásné dívce její polodlouhé vlasy

bylo ticho beze jména
a přesto jsem slyšela křičící hlasy

těžce stoupal dým v mlze
bylo jedno co dělat lze a nelze

a tak se celý chrám zachvíval
KDYŽ on se se mnou modlíval